Jan Želivský
Jan Želivský (1380 - 9. březen 1422) byl radikální husitský kněz, nejvýraznější postava chiliasmu.
Do roku 1418 se o něm neví takřka nic, od tohoto roku kázal na Novém Městě pražském. Jeho kázání byla velmi úspěšná a postupně si vybudoval postavení lidového vůdce.
Dne 30. července 1419 vedl průvod, který vyvrcholil první pražskou defenestrací, která byla prakticky začátkem husitské revoluce. Byl jedním ze čtyř hejtmanů, které si vzbouřenci zvolili do svého čela a později byl zvolen konšelem. Jelikož jeho působení v politice bylo v rozporu se čtyřmi artikuly, "nastrčil" místo sebe Jana Hvězdu z Vícemilic, řečeného Bzdinka (doslovný překlad slova Bzdinka zní "Prdek"). Pomocí Bzdinky nastolil v Praze de facto hrůzovládu. Totiž: zhruba od poloviny roku 1420 začal Želivský ve svých rukou hromadit moc, k čemuž využíval svou velkou oblibu u lidu. Tuto moc pak používal k likvidaci svých protivníků. Při společném tažení Pražanů a Táboritů do východních Čech již pražskému vojsku velel. Na synodě 4. července 1420 získal prakticky neomezenou moc v Praze. Poté velí výpravě k Mostu. Postupně proti němu sílí opozice, až je na základě žaloby Jakoubka ze Stříbra zatčen a popraven.